Dopoledne s Míšou

Tento týden byl zvláštně melancholický a plný alkoholu - alespoň pro některé (resp. pro některé téměř každý den; poznámka pod čarou: učitelky jsou alkoholismem jedna z nejvíce ohrožených skupin a nejčastěji prý končí v Opavě, ale Ivuška tam prý už byla a je to tam hezké :-)
Protože jsme úžasné, tak jsme se s velkou sebereflexí nad sebou zamysleli a dospěli jsme k poznání, že bychom měli změnit návykovou látku. A v tom jsme potkali Míšu, chutného, ale studeného jako psí čumák...a během jeho oždibování jsme zjistili, že:

- Májuška líže po povrchu a Ivuška je na jeskyňky

- po zmrzlině tuhne huba ...tedy ústa

- v obchůdku máme málo pomůcek (lžiček)

Jsme intelektuálky, vedeme u jídla i rozhovory:

Rozhovor první...
Mája: "Máš na bradě zmrzlinu"
Ivuška: "Díky."
Mája: "Já se musím pořád kontrolovat, abych neměla zmrzlinu na svetru."
Ivuška: "Já bych ji měla maximálně na prsách."
Mája: "Můžu Ti ji pak kdyžtak slíznout?"
Ivuška: "Jasně. Ty můžeš cokoli."

Rozhovor druhý...
(Mája si dá do pusy lžičku plnou zmrzliny, pak se zhluboka napije kávy, udivený výraz, vytřeštěné oči).
Maja: "Teda, to je fakt dobré. Nechceš to zkusit taky?"
Ivuška: "Ne. Ale můžeš si do toho kafe dát zmrzku. Budeš mít regulérní ledovou kávu."
Mája: "Ale nevím jestli to bude s tou jahodovou ono."
Ivuška: "Tak bude to určitě zajímavé."
Mája: "A zkoušela jsi někdy zelenou s pivem?"
Ivuška: "Ne."
Mája:"Začneme zase chlastat?"
Ivuška: "Tak jo."

Tak toto naše rozhodování padlo asi v rozmezí dvou hodin...naše přesvědčení nechlastat...nám vydrželo dlouho...nad alkoholem se vyhrát nedá...ale teď to bylo dvě hodiny remíza...